Narozeninovy darek 1/2

21. července 2009 v 18:27 |  Anime povídky jednorázovky
Dnes je ten den.Den Sasukeho narozenin.V tuto dobu by měl být mladý Uchiha v kruhu přátel a oslavovat,ale…známe přece Sasukeho.Je sice kolem desáté ráno a venku svítí sluníčko,ale Sasuke ještě leží v posteli,zahrabaný pod peřinou.To mu samozřejmě nebylo podobné,v tuhle dobu už dávno trénoval.Každou chvíli se po bytě rozezněl zvuk telefonu,jak mu někdo neustále volal.Ale nedovolal se,jediným účinkem bylo to,že si Sasuke přirazil na hlavu další polštář.Telefon přestal zvonit a byt pohltilo ticho.Sasuke s úsměvem znovu spokojeně usínal,ale měl přece narozeniny,a tak…
,,Sasuke,jsi doma?"ozvalo se lehké zaklepání na dveře bytu.Sasuke potichu zasténal,poznal podle hlasu Sakuru,a dál dělal,že není doma.Jenže…
,,Sasuke,pohni si,otevři!Před tímhle neutečeš,tak raději vylez dobrovolně,nebo si pro tebe dojdu!" Tentokrát to nebylo jen lehké klepání,Sasuke měl pocit,že dveře pod barytovým bušením co nevidět vyletí z pantů.
Tak teď se tomu opravdu nevyhnu,pomyslel si Sasuke zničeně,ale odmítal z postele vylézt.Však co,má přece narozeniny,tak si může trochu přispat.A navíc,Naruto si jistě sám najde cestu dovnitř.
,,Tak jo,jak chceš…"slyšel,jak Naruto ztrácí nervy,a ani Sakuřino varování ho nezastavilo před vykopnutím dveří.
Naruto i Sakura napochodovali do jeho pokoje.Sasuke se k nim se zívnutím otočil.
,,No co mi k tomu řekneš?!"vyjel po něm Naruto a vztekle si z hlavy sundal narozeninový kornout.
,,Že mi ty dveře budeš spravovat,ubožáku."prohodil Sasuke a pobaveně sledoval,jak se Naruto natahuje pro narozeninový dort se šlehačkou,který Sakura nesla.Ta ale včas uhnula,takže Naruto skončil na zemi.
,,Naruto,můžeš toho nechat?!Alespoň pro dnešek!Sasuke,hodně štěstí k narozeninám!Tady máš dort a taky dárky ode mě,Naruta a Kakashi-senseie.Mám ti od ostatních vyřídit,že odpoledne máš přijít do lesa,uspořádáme tam pořádnou oslavu."řekla Sakura mile (až na ty první dvě věty,no…) a na stůl mu položila všechny ty věci.
,,No,díky moc,Sakuro." Sasuke k tomu neměl co říct.Nevěděl,jak jí má oznámit,že dorty nejí a oslavy nenávidí.
,,Nemáš zač,Sasuke-kun!Já už musím jít,tak se měj."zčervenala Sakura a s přihlouplým hihňáním odešla.Naruto najednou vypadal hodně spokojeně.Přisedl si k Sasukemu na postel s podivným šklebem.
,,No,chlape,nezapomeň si to pořádně užít."povzdychl si ironicky a s předstíranou lítostí ho poplácal po hlavě.Sasuke se ušklíbl a sedl si,takže se obličeji málem dotýkali.
,,Víš,Naruto,já pěvně doufám,že tam budeš taky.Jaká by to byla oslava bez tebe?" Tentokrát ironií překypoval hlas Sasukeho.Naruto lehce zrudl,ale vzdorovitě seděl dál.
,,Já pochopitelně nikam nejdu,stejně mě tam nikdo nechce."mračil se Naruto.Sasuke se zarazil,zdálo se mu to,nebo v jeho hlase zazněla opravdová,nefalšovaná lítost?
,,Hele,je to moje oslava,ne?A já říkám,že tam půjdeš.Naruto,kterého znám já,se nestará o to,co si o něm myslí ostatní."řekl,povzbudivě ho bouchl do zad,až se Naruto rozkašlal a šel se do koupelny převlíknout.
Když se Sasuke vrátil,Naruto už,jak předpokládal,odešel a dveře byly spravené.
,,Ubožák…"pomyslel si s úsměvem a překvapivě dobrou náladou.Přešel ke stolu a vzal do ruky uboze zabalený dárek (jen tak pro informaci,lepicí pásky tam bylo víc než toho papíru…No jak bych se dívala na svoje dárky XD).Balicí papír byl celý oblepený páskou,takže mu bylo hned jasné,že je to Narutova práce.Pak se kouknul na krásně zdobený dort a ušklíbl se.Tak na tomhle se Naruto určitě nepodílel,pomyslel si posměšně a začal rozbalovat dárek.Nakonec musel použít kunai,aby se přes všechnu tu pásku dostal.
,,Teda…"vydechl úžasem,když dárek konečně rozbalil.Od Naruta dostal sadu kunai nožů a shurikenů,od Sakury nové návleky a velké čokoládové srdce a od Kakashiho příručky Jak překvapivě napadnout nepřítele ve dvaceti jednoduchých krocích a 10 způsobů,jak se stát dokonalým shinobi. Sasuke uznale hvízdnul a dárky položil zpátky na stůl.
,,Tohle jsem opravdu nečekal."řekl si pro sebe,sedl si i s jednou z příruček na postel a začal číst.Ukázalo se,že ta první kniha obsahovala všechno,jen ne vážnost.Že by to účinkovalo,o tom nebyl pochyb,ale Sasuke měl ještě tolik hrdosti,že je nikdy nepoužije.Spíš by se hodily Narutovi,ten by se u nich nejenže strhal smíchy,ale hned by někoho vyhledal,aby si je mohl vyzkoušet.(např. rada:V běhu proti nepříteli zakopněte a začněte hlasitě vzlykat,že jste si narazili palec.Bude mu z vás tak nanic,že vás nechá být a na něj můžete zezadu v klidu zaútočit!).Sasuke sáhl tedy po další příručce a doufal,že v ní nebudou rady typu Jak se starat o vlasy.Naštěstí ne,a navíc v ní našel i několik nových,šikovných útoků s démonským divokým shurikenem.Jakmile knihu odložil,oči se mu znovu začaly zavírat,a tak si lehl a během minuty usnul.

Když se Sasuke konečně probudil a pohlédl na budík vedle sebe,s hrůzou zjistil,že jsou čtyři hodiny.Vyskočil z postele a z peřiny na zem spadl papír.Sasuke jej překvapeně zvedl a z obličeje se mu rázem vytratila všechna barva.
Nezapomeň-ve 4 v lese! Pa,Sakura J
,,Kruci…!"vyjekl Sasuke,ale rychle se hodil do klídku a posadil se zpátky na postel.
,,No co,stejně jsem tam nechtěl jít."řekl si,ale zničehonic někdo zaklepal.
,,Sasuke,to jsem já,Sakura.Kde vězíš,oslava už má začít!" slyšel Sakuřino netrpělivý hlas.Sasuke leknutím málem vyletěl z kůže.Rychle si protřel oči,až mu zčervenaly,silou ohně si zahřál čelo (sakra,to zní divně…),sundal si triko a vklouznul do postele.
,,Pojď dál,Sakuro!"křikl a předstíral nemoc.Sakura vešla s balónkem v ruce do pokoje a vytřeštila oči.
,,Sasuke-kun,co se ti stalo?Ty jsi…nemocný?"užasla a s nevěřícným pohledem přešla k posteli.Sedla si k němu a přiložila dlaň k jeho čelu,a čelist jí sjela dolů.
,,No fakt,vždyť celý hoříš!Ale ráno jsi byl v pořádku,nebo ne?"
,,Jo,byl…"
"Tak co se stalo?Snědl jsi něco špatného?"
"Já ještě nejedl nic…"
Sakura rozrušeně spráskla ruce.
,,To bys teda měl!Něco ti udělám,jo?"navrhla a už-už se chystala jít do kuchyně,když ji Sasuke zadržel.
,,Ne,to je dobrý,nemám hlad.A mimochodem,díky za dárky.Poděkuješ za mě Narutovi a Kakashimu,prosím?"
,,No jo,to jsem ráda,že se ti líbily.Ale co bude s tou oslavou?Nikdo neví,že jsi nemocný…"
,,Tak jim to běž říct.Zase se mi chce spát,promiň."řekl Sasuke a zívl,a tím jí dal najevo,že je načase,aby šla.
,,Jak myslíš.A až se uzdravíš,uspořádáme jinou,neboj se,o nic nepřijdeš."usmála se Sakura s ruměncem na tváři.Vstala,balónek mu uvázala k šuplíku (mimochodem,byl růžový ve tvaru velkého srdce!Snad si dokážete představit,jak se Sasuke asi tvářil…",naposledy mu zamávala a odešla.
Sasuke si oddychl a už vstával z postele,když v tu se Sakura vrátila.Nahlédla do pokoje (Sasuke skočil do postele rychlostí blesku)a omluvně se uchichtla.
,,Zítra se na tebe přijdu podívat,jo?"oznámila natěšeně.
,,To opravdu není-…nutné."dořekl Sasuke,ale to už Sakura doopravdy odešla.Raději ještě pět minut počkal (co kdyby se zase vrátila,že?) a pak teprve vstal.Oblékl se a spokojeně se usmál.
,,No jasně,já věděl,že za tou tvou nemocí bude něco jiného."ozvalo se od okna.Sasuke nadskočil a otočil se k Narutovi,který seděl v okně.
,,C-co tady děláš,Naruto?Já myslel,že jsi se Sakurou…"zakoktal se Sasuke a dělal jakoby se nic nedělo.
,,Hele,nic na mě nehraj.Ty a nemocný?Divím se,že Sakura nic nepoznala."rozesmál se Naruto.
,,Hm…A proč jsi tady?"
,,Já ani nevím.Mimochodem,Sakura ti pěkně vyzdobila pokoj,jak vidím."poznamenal Naruto a s úšklebkem sledoval,jak Sasuke rychle strhává balónek a ničí ho.
,,No tak,proč jsi tady?"zopakoval Sasuke svou otázku,když už se s balónkem vypořádal (ten ze začátku ne a ne prasknout).
,,Jak říkám,sám nevím.Ale stejně už jdu.Mám hlad jako vlk.Nejspíš zajdu za Irukou-sensei,aby mě pozval na ramen…"přemítal Naruto a nad svým plánem se usmál.
,,Snad se ti líbily dárky."prohodil ještě s úsměvem a zmizel.Sasuke nad ním zavrtěl hlavou a sedl si na postel.
,,No super,a co mám dělat teď?Ven jít trénovat nemůžu…Teď už vím,jak se cítí krysa zahnaná do kouta."pomyslel si poníženě a povzdychl si.Celých deset minut tam jen tak seděl a poslouchal otravné tikání nástěnných hodin,což ho postupně dohánělo k šílenství.Vstal a přesunul se do kuchyně.To mu ale moc nepomohlo,dalším otravným zvukem bylo kapání vody,protože pořádně nešel utáhnout kohoutek.
,,To už jsem mohl jít raději na tu oslavu…"pomyslel si Sasuke k smrti znuděný.Najednou někdo zaklepal na dveře a Sasukemu poskočilo srdce radostí.Konečně někdo přišel!I kdyby to měla být Sakura nebo Naruto,konečně!Přeběhl ke dveřím a s úsměvem otevřel,ale nikdo nikde.Sasukemu úsměv povadl a zničeně dveře zavřel.
,,To jsem opravdu takový ubožák,že mám i slyšiny?"zeptal se sám sebe a opět si povzdychl.A i když odpověď ani v nejmenším nečekal,přesto se mu ji dostalo.
,,Milý Sasuke,to nebyla slyšina."zaslechl za sebou příjemný hlas.Sasuke se zběsile otočil,ale znovu nikoho neviděl.Najednou ucítil,jak se k němu někdo zezadu přitiskl a objal ho.Sasuke strnule stál na místě.Měl tušení,že toho člověka zná,ale tenhle hřejivý pocit mu byl neznámý.
,,Už víš,kdo jsem?"zašeptala mu osoba roztouženě do ucha a chvíli nechala svou nepatrnou ozvěnu v chodbě doznít.Sasukemu byl ten hlas povědomý,dokonce hodně povědomý,ale přitom si byl jistý,že tenhle tón nikdy neslyšel.
,,Ne,nevím.Ř-řekneš mi to?" Přestože se Sasuke snažil zachovat si chladnou hlavu,zakoktal se a pod jemným stiskem zrudl.Neznámý mu do ruky strčil malý,skrčený papír.
,,Tohle si přečti,až odejdu,ano?"řekl a šátkem zavázal Sasukemu oči.Pak jej otočil a přitiskl ke zdi.
,,Proč mi zavazuješ oči?"zděsil se Sasuke a chtěl si šátek sundat,ale neznámý ho chytl za ruce a přiložil je k tělu.
,,To bys pak nemusel přijmout můj malý dárek,Sasuke."pousmál se,přiblížil se k němu a zlehka přejel rty po těch jeho.Když zjistil,že Sasukeho to tak překvapilo,že se ani nebrání,přitiskl se k němu blíž a začal ho líbat.Jazykem mu přejížděl po rtech,ale Sasuke je držel tvrdohlavě pevně zavřené.Jednou rukou mu tedy vjel do vlasů,druhou pod triko a koleno mu dal mezi nohy.Sasuke z toho byl tak vykolejený,že překvapeně vydechl.Neznámý toho využil a jazykem vplul do jeho úst.Po chvíli Sasuke překonal strnulost,poddal se a polibky začal oplácet.Neznámý mu rukou bloudil po těle,až se Sasuke pod tím příjemným dotykem zachvěl.Když neznámý po chvilce zjistil,že se pomalu přestává ovládat,s vypětím sil se od Sasukeho odtrhl.Čelem se o něj opřel a rozdýchával to.
,,Všechno nejlepší k narozeninám,Sasuke."prohodil jen tak,naposledy ho pohladil po tváři a zmizel.
Sasuke se s pootevřenou pusou svezl podél zdi k zemi.Roztřesenými prsty si přejížděl po rtech,pořád ještě cítil chuť těch jeho.Strhl si šátek z očí a ihned ho do nich udeřilo silné světlo z chodby.
,,Kdo-kdo to byl?"přemítal v hlavě a nemohl z ní neznámého vyhnat.Pak si zničehonic na něco vzpomněl.Stále ještě měl v ruce ten papírek.Opatrně,tak,aby se neroztrhl,ho rozdělal.
Milý Sasuke-kun
Doufám,že sis ten dárek užil.Kdyby ne,alespoň já jo.Na své osmnáctiny dostaneš něco mnohem víc,než jen tohle.Už se nemůžu dočkat…A ty?
Tvůj Itachi.
Sasuke na papír třeštil oči s pusou dokořán.Tak k tomuhle neměl co říct…Na osmnáctiny že dostane něco víc…?Když mu došlo,co mu jeho bratr právě slíbil,střídavě ho zalilo horko a zima.
,,A mě se ten polibek líbil…"pomyslel si s hrůzou v očích a zrudl vzteky.Ruka,ve které držel vzkaz,se mu začala neovladatelně třást.
,,ITACHI,TY ÚCHYLE!!!"zařval rozzuřeně,tentokrát rudý rozpaky.Hned nato si ale dlaní zakryl pusu,jakoby se bál,že by ho mohl někdo zaslechnout.Přestože se mu klepaly nohy,zvedl se a odešel do pokoje.
,,Je to kluk,a ještě ke všemu tvůj bratr…Hej,proč si to vlastně říkám?!Tohle by si teď měl říkat on!" Takhle si pro sebe naštvaně mluvil celou cestu pro sebe a začal na Itachiho všelijak nadávat.
J J J
Sasuke už půlhodinu ležel v posteli a snažil se usnout,ale bez úspěchu.I když nechtěl,neustále musel myslet na chuť Itachiho rtů,jeho dotek,který ho hřál na těle,a jeho hlas mu ještě teď zněl v uších.
,,Měl bych si to přiznat,prostě se mi to líbilo.Stejně s tím už nic nenadělám."pomyslel si smířeně a hned se mu usínalo lépe.
,,Víš,Itachi,taky se nemůžu dočkat."přiznal nahlas pobaveně nad tím zjištěním a se spokojeným úsměvem na rtech konečně usnul.

Co myslíte,tvářil by se Sasuke tak spokojeně,kdyby věděl,že Itachi stojí venku hned vedle okna jeho pokoje,a nejenže ho poslouchá,ale v duchu už se těší,až se přesně za dva roky opět sejdou?Upřímně řečeno,nevím,nevím…XD

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama