Potopa 4

21. července 2009 v 18:35 |  Potopa
,,Ale jistě, jít můžeš. Ovšem běh by tě oslabil ještě více. Tak si udělej pohodlí, než ke mně dorazíme," ušklíbl se Uchiha a skočil na další střechu. Naruto vděčně zavřel oči a hlavu si opřel o Sasukeho hruď. Všechny jeho dosud přetrvávající pochybnosti se rozplynuly a on byl konečně zase jednou doopravdy šťastný.
Netrvalo dlouho a Sasuke seskočil na zem před dům, nejiný než ty ostatní. Naruto se rozhlédl- tuhle ulici poznával! Sasuke měl pravdu, bydlel jen o pár domů dále a on si toho nikdy ani nevšiml...
,,Jak to, že nikdo neví, kde bydlíš? Ptal jsem se snad všech," řekl užasle a upřel na něj své zeširoka otevřené, modré oči. Sasuke se jen usmál, vešel dovnitř, stále s Narutem v náručí, a ihned za sebou zavřel dveře.
,,Tuhle informaci neříkám každému, Naruto," postavil chlapce na zem, ale ruku měl stále na jeho rameni.
,,Každému? Existuje snad někdo, kdo to ví?" zapochyboval Naruto a očima tápal v šeru chodby.
,,Jistě, Hokage, Kakashi a teď ty," odpověděl Sasuke vážně a volnou rukou nahmatal vypínač.
,,Au, to jsi mě nemohl předem varovat?" zaúpěl Naruto a zakryl si oči před náhlým přívalem světla, které se rozlilo po celém bytě. Sasuke ho ignoroval a z chodbičky vešel do dveří po své levici, které vedly do obyčejné, skromně zařízené- ale i přesto uklizené- kuchyně.
,,Nemáš hlad?" nadhodil, jakmile ho Naruto do místnosti následoval.
,,N-ne, díky," vyhrkl Naruto to první, co ho napadlo. Tohle bylo čím dál divnější. Sasuke tedy pokrčil rameny, pokynul Narutovi, aby šel za ním a zamířil zpět do chodby, kde vešel do dveří na pravé straně od hlavního vchodu.
,,Tady budeme spát," ustoupil ode dveří do své ložnice, aby mohl Naruto vejít za ním. Světlovlasému chlapci připadalo, jakoby vešel do svého vlastního pokoje, jen s několika malými rozdíly, z nichž nejpodstatnější byl velký obraz znaku Uchiha klanu, který měl Sasuke i zezadu na triku.
,,Ehm...Budeme?" optal se Naruto podmračeně a nemohl spustit oči ze Sasukeho postele. Ne že by se mu nelíbila, jen ho zaujala její velikost- rozhodně nevypadala, že by se na ní vyspali dva, aniž by si navzájem nevráželi lokty mezi žebra.
,,Ano, Naruto, budeme. Na gauči to není zrovna dvakrát pohodlné a na zemi by se nevyspal ani jeden z nás. Pochybuju ale, že se dnes v noci vyspíme..." dodal s potutelným úsměvem, o kterém Naruto nevěděl, co si má myslet. Své rozpaky a bujnou fantazii, která se v tu chvíli rozjela na plné obrátky, zamaskoval svou obvyklou "narutovskou" reakcí.
,,Poslyš, nejseš ty nějakej štědrej? Že ty máš horečku? Já se na zemi klidně vyspím, jsem rád, že mám střechu nad hlavou," zasmál se s připitomělým úsměvem od ucha k uchu a podrbal se ve vlasech. Sasuke postrčil Naruta dál a zavřel za nimi dveře.
,,Ne, budeme spát oba na posteli. Já na zemi spát nehodlám a tebe na ní spát nenechám, jsi přece mým hostem, co bych to tedy byl za hostitele," ušklíbl se a šel zavřít trochu pootevřené okno. Déšť ani trochu neustal a obloha byla čím dál temnější. Naruto tedy jen pokrčil rameny, dlouze zívl a přešel k posteli, na jejíž okraj se následně posadil.
,,Unavený?" pousmál se Sasuke a sedl si kousek od něj. Naruto si hřbetem ruky protřel oči a s roztomile dětským výrazem přikývl.
,,Co jsi myslel tím, že se nevyspíme? Já nechrápu ani nemluvím ze spaní, čestný skautský. Nebo tu snad máš termity? V každým případě tě ujišťuju, že mám tvrdý spaní, mě jen tak něco nevzbudí," prohlásil hrdě a aby svá slova zdůraznil, plácl sebou do měkkého bílého polštáře. Na to Sasuke neřekl nic, jen mu lehce zacukaly koutky, což Naruto vidět nemohl, protože koukal do stropu. Ne že by byl něčím zvlášť zajímavý, prostě tradiční bílý strop, ale Naruta fascinovalo už jen to, že je to strop v Sasukeho ložnici, na který se Sasuke pravděpodobně taky před usnutím dívá...
,,Jsem opravdu unavený, nevadilo by ti, kdybych šel spát už teď?" zamumlal se zavřenýma očima a nevšiml si, že Sasuke pořád sedí vedle něj a ani na chvíli nespustil oči z jeho obličeje. Sasuke zavrtěl hlavou, ale po chvilce mu došlo, že to Naruto vidět nemohl.
,,Ne, nevadilo, klidně spi. Já se půjdu ještě najíst, pak za tebou přijdu," odpověděl a vstal z postele. Když už si to mířil ke dveřím, Naruto se znenadání posadil, oči rozšířené poznáním.
,,Počkej chvíli! Totiž, nepůjčil jsi mi nějaké pyžamo? Na to jsem nějak nepomyslel..." nasadil prosebný kukuč a doufal, že mají se Sasukem stejnou velikost. Sasuke se zarazil uprostřed cesty a po tváři mu přeběhl pobavený úsměv. Tentokrát to byl on, kdo musel krotit svou fantazii. Naruto bez oblečení, v jeho posteli, přímo vedle něj...Ne, to už by na něj bylo moc, ten tlak by nemusel vydržet a pak by bylo příliš pozdě, všechno by vyšlo najevo a to on nechtěl...
,,Sasuke, jsi v pořádku?"
,,C-co? Jo, jasně, že jsem. Jen jsem se trochu zamyslel." Naruto se raději ani neptal, na co že to vlastně myslel, a dál čekal na odpověď.
,,Promiň, Naruto, ale pyžamo ti půjčit nemůžu, je mi líto." Oslovený nevěděl, co na to říct, ale v Uchihově hlase žádná lítost rozhodně nezazněla.
,,A proč ne? Klidně ti ho pak vyperu..."
,,Hlupáčku, o to přece nejde. Spíš jde o to, že já žádné nemám. Spím zásadně nahý." Tak tahle odpověď dostala Naruta na kolena. Představil si nahého Sasukeho rozvaleného na posteli, s intimními partiemi decentně zakrytými dekou...A další představě vládly dvě slintající sépie, které se náhodou jmenovaly Sakura a Ino.
,,N-nahý? A-ale..."
,,Nemusíš se bát, dneska na sobě budu mít spodní prádlo, když jsi tu ty, nemysli si." Sasuke se musel zasmát Narutově nervozitě a, jak si všiml, jeho tváři s nádechem do červena. ,,Ty by sis taky měl odložit kalhoty i triko, v noci bývá dusno a teď jsou navíc kvůli dešti zabedněná všechna okna, takže tu bude téměř nedýchatelno." Ještě než stačil Naruto cokoliv namítnout, s přáním klidné noci se z pokoje vytratil a jemně za sebou zavřel dveře.
Naruto ještě chvíli nevěřícně zíral na místo, kde ještě před chvílí stál Sasuke Uchiha. Ještě pořád nemohl uvěřit svému štěstí. Bude spát se Sasukem na jedné posteli, navíc jen v...Ne, tohle musí být jen sen, že by on, Naruto Uzumaki, měl takovou kliku? Vždyť Sasuke sem mohl pozvat jakoukoli holku z vesnice, ale Naruto měl tušení, že on je první genin, který je u Sasukeho doma hostem. Vítaným, samozřejmě.
Taky mu vrtala hlavou Sasukeho poznámka: ,Pochybuju, že se dnes v noci vyspíme´. Naruto raději ani nechtěl vědět, jak to Sasuke myslel. Připadal si jako na okraji strašlivé propasti- buď udělat krok zpátky, do bezpečí, nebo sebrat odvahu, po hlavě se do ní vrhnout a doufat, že na dně jej zachytí vřelá náruč...
,,Panebože, začínám přemýšlet jako ženská," potřásl nad sebou znechuceně hlavou a bez dalšího otálení ze sebe shodil jak triko, tak i oranžové kalhoty. Jediné, co mu zbývalo, byla páska, kterou si pak stejně sundal taky a odložil ji na noční stolek, a zeleno-černé trenýrky.
,,Tak tohle bude moje smrt..." zasténal potichu a s nakrčeným nosem zkoumal vzor na tom posledním kousku oblečení- černé lebky s hůlkami mezi zuby.
Z přejímání nad svým oblečením ho vyrušil zvuk linoucí se z kuchyně přes dveře až k jeho uším. Slyšel cinkání nádobí a tekoucí vodu. Rychle si tedy vlezl do postele, natisknul se co nejblíže ke stěně a zachumlal se do deky. Teprve teď mu konečně došlo, jak byl unavený, a během několika dalších vteřin na něj padla dřímota.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama