Zachrana Sasukeho:vsp 14

21. července 2009 v 19:02 |  Záchrana Sasukeho:Vrať se zpátky příteli
14.Kapitola:Návrat Mezi Živé.

"Panebože, opravdu tu je," doběhla k jeho tělu Iyuka. Vypadal pořád stejně, jenom se na jeho tváři zračil úsměv. Musel opravdu zemřít, když se usmíval. Došla k jeho tělu a nejspíš se za chvíli rozbrečí.
"Kso!" vykřikl náhle Naruto a zavřel dveře.
"Co se děje?" odvrátila se od těla Iyuka a podívala se na Naruta.
"Vchod byl zavalený a někdo se i tak dostal dovnitř. Teď postupně ničí moje klony," pomocí nějaké jutsu zapečetil dveře.
"Za jak dlouho tu bude?"
"To nevím. Ale budeme muset Itachiho oživit teď hned!" doběhl k ni Uzumaki.

"Cože? Ale nevíme co a jak!!" vypískla Iyuka. Byla trochu mimo. Byla ráda, že ho konečně našli a dál nevěděla nic.
"Máš tu svoji knížku?" otázal se Naruto.
"Jo," přikývla a vytáhla ji.
"Neříkala jsi, že jsou v ní potřebné informace na z mrtvých vstání?"
"Já četla jenom tu báseň," otevřela knížku.
Naruto chvíli mlčel a pak se plesknul do čela. "No, dobře, tak zkus to rychle obhlédnout. Blíží se."
"OK," a začala listovat knížkou. Většinou tam byli obrázky, které ukazovali co a jak. "Ty, Naruto, ale to vypadá tak trochu složitě. To nezvládneme jen my dva."
"Kolik lidí je potřeba?"
"No, deset," odpověděla.
Ozvalo se násobné pufnutí a objevilo se dalších osm Narutů. "Tak, stačí? Co dál??"
"Počkej, ale to bere hodně chakry," nějak si tím nebyla jistá.
"Jsem jinchuuriki a ti mají hodně chakry, ne?" zazubil se Naruto. "No, mluv."
"Dobře, tak pět z nás musí vytvořit jakoby symbol pěticípé hvězdice. Jo dobře a ostatní se musí posadit před stojící a držet v ruce jeden list papíru."
"Jaký?" podivil se jede z Narutů a všichni čučeli na Iyuku, která se cítila nějak ve středu pozornosti. Neměla to ráda a zvyklá na to taky nebyla.
"Chvilku," listovala. "Heh, z téhle knížky. Udělají za vás většinu práce," vytrhala listy a pak je postupně dala každému Narutovi, co seděl. "Držte ty papírky tak, aby ukazovali symbolem směrem k Itachimu. Stojící budou držet tenhle symbol," ukázala jim.
"Iyuko, měli by jsme si pohnout. Ještě pár místností a půjde přímo sem," varoval Naruto.
"No, to by jsme měli," přikývla. "Tak všichni připraveni? Promiň, položím ti to na hlavu," položila klonu knížku na hlavu na stránce, kde byla ta básnička. Ozvalo se sborové hai, i když ten Naruto sedící pod ní spíš jen zabručel. Dala ruce do daného symboly a tak to udělali i Narutové. Pak sedící klony natáhly ruce před sebe se znakem ukazujícím na Itachiho a Iyuka začala číst slova básně. (představme si to v japonštině XD)
"Ten, jenž chce oživiti mrtvého, musí mít přáni srdce svého," symboly se rozzářili a osvítily tak Itachiho tělo modravou záři. Všichni cítili, jak jimi prostupuje chakra. Iyuka pomalu cítila, jak ztrácela dech. Doufala jen, že vydrží. Narutovi věřila.
"Stačí kapka slzy žalu a kousek krve svalu," Narutové v sedu sykli, protože jim z pod prstů, kterými držely papír, vytekla krev a tak se symbol zalil krví. Modré světlo se změnilo v rudé a Itachiho pleť začala pomalu chytat barvu.
"Pak tvé srdce zubožené, roztluče jeho srdce uložené," všichni, kdo stáli, ucítili mírnou bolest u srdce a pak se místnosti roznesl tlukot srdce, které bylo v Itachim. Byla to málem hymna života.
"On vstane za svitu měsíce blesků," ze symbolů náhle vystřelily blesky a spojili se nad Itachim v kouli, která zářila bílým světlem. Málem oslepovala, že Iyuka musela trochu přivřít oči. Koule pomalu klesala. Následně se začala vnořovat do jeho těla.
"Vrátil se mezi živé v třesku," dořekla Iyuka poslední slova. Nikdo nevěděl, co se stane, ale sledovali kouli, jak postupně mizela v Itachiho těle. Když zmizela úplně, nastalo šero a nikdo ani nemukl. Jenom slyšeli tichý tlukot srdce.
Stalo se to náhle. Jakási síla je odhodila ke zdím doprovázena mnohonásobným puf, jak klony zmizeli. Iyuka tvrdě narazila a pak dopadla na zem a ztratila vědomí. To samé se stalo i Narutovi.
"Iyuko," slyšela v hlavě něčí hlas. Zdál se ji známý, ale nějak se nemohla přinutit na něj odpovědět. "Iyuko, probuď se," kdosi ji zatřásl.
"C-cože?" otevřela oči a dívala se na čísi nohy. Uslyšela ohlušující ránu. Rychle se posadila a dívala se směrem ke dveřím. "Ty, Naruto, on se sem asi fakt dostane," otočila pohled k tomu, kdo ji budil. "A ..." zarazila se. Dívala se do očí známého člověka. Do černých očí, které si tolik přála opět vidět. "I-Itachi," ono se to snad podařilo?
Itachi se pousmál. "Jsem to já ... děkovat budu později. Nemáme čas a Naruto se zdá být úplně mimo. Jak jste to vůbec dovedli? Ehm, to je jedno. Musíme zmizet. Jestli se sem Madara dostane, tak nepřežijeme ani jeden," pomohl Iyuce postavit se a pak došel k Narutovi. Vzal jej a podíval se nahoru ke stropu. "Naše úniková cesta."
"Jaká?" došla k němu. Chtěla se zeptat na tolik věcí, ale bušení ji od toho odrazovalo. Podívala se nakonec nahoru. Byla tam malá škvíra. "Tím se nedostaneme ven. Je malá. Auch!" podívala se na Itachiho zle, když ji praštil do hlavy.
"Používej hlavu. Nejsme Uchihové jenom tak ze srandy," narovnal si Naruta.
Iyuka se nad tím zamyslela. "Aha," zazubila se omluvně a pak vyslala proti otvoru ohnivé koule, které jej zvětšili, ale s ohlušující ránou. "No, a teď o nás ví i ti venku," zabručela. Pak vyskočila na stěnu, kde zůstala stát a čekala na Itachiho. "Pomůžu ti," přehodila si od Naruta jednu paži přes rameno, že Itachi měl jeho druhou paži taky přes rameno.
"Teď tě naučím další věc."
"Jakou?" nechápavě na něj koukla.
"Že když řeknu utíkej, tak budeš utíkat. Utíkej!" vykřiknul zároveň s ránou, která otevřela dveře a dovnitř vběhnul jakýsi ninja. To už Iyuka, Naruto a Itachi byli u otvoru a vyskočili z něj ven. Nevšimnul si jich, ale určitě si všimne, že Itachi není na svém místě.
"Naruto!" uslyšeli Sakuru, která k nim běžela. Zarazila se, když uviděla Itachi. V jejích očích šla vidět nedůvěru, ale tu měla i proti Iyuce. Po chvíli k nim doběhnul i Kakashi.
"Takže mise splněna," byl celý odřený a Sharingan v jeho levém oku málem zářil.
"Co se stalo?" podívala se na něj Iyuka.
"No, vše šlo dobře až do doby, kdy se objevil Madara," zabručel Kakashi. "Kdybych neměl Sharingan, jsem na místě mrtvý. Chtěl bojovat," pokrčil rameny.
"Ehm, to je pěkný," ozvala se Sakura. "Ale měli by jsme už běžet pryč. Za chvíli se odtud nedostaneme."
Všichni dali Sakuře za pravdu. I Itachi přitakal a spolu s Iyukou nesli Naruta. Měl však stále jednu otázku. Jak ho mohli oživit, když byli jenom dva.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama