Zachrana Sasukeho:Vsp 20

21. července 2009 v 19:05 |  Záchrana Sasukeho:Vrať se zpátky příteli
20.Kapitola:Konečně Tě Poznávám Iyuko.

Kde to jsem? Tohle je onen svět? Ale vypadá to zde skutečně. Cože? Ne. Nic neslyším. Nic necítím. Vše je zamlžené. Vše je v temnotě. Ne, temnota není úplná. Vidím záblesky. Mnoho záblesku. Co? Ony dělají zvuky. Takové puk. Co to je? Neznám to a nebo ano? Tak mi někdo odpovězte! Kde jste! Ty mi to chceš říct? Počkat. Jsi mi povědomý. Ne, ty nejsi Bůh. Ty jsi někdo jiný. Máš divné oči. Jsou rudé. Kdo jsi tedy?

"Sasuke," sykl Shikamaru a díval se na bývalého ninju Skryté vesnice. "Kagemane no juts..."
"Tohle bych ti neradil," srazil jej k zemi Suigetsu. V ruce držel Zabuzův meč od něhož se odrážela záře plamenů všude okolo. "Co chceš s ní udělat, Sasuke?"
"Mám ji přivést k Madarovi," odvětil klidně Uchiha. "Co s ní udělá mě už nezajímá. Zab je všechny," přikázal. Vzal Iyuku a pak s ní zmizel pryč.
"Slyšel jsi to?" zasmál se podle Suigetsu. Namířil při tom špičku meče na Shikamara. "A je po tobě," zazubil se.
"Myslím, že ne," ušklíbnul se Nara.
"Cože?" snažil se pohnout, ale nešlo mu to. "Kdy?"
"Máš dávat pozor v každé situaci a nikdy se neodvracet od protivníka. Neji!!!"
Během chvilky se objevil Neji a svým speciální jutsu srazil Suigetsu k zemi a meč mu vykopnul z ruky. Na to se nad nimi zhmotnil inkoustový lev a přimáčkl nepřítele ke střeše. Pak Shikamaru vytáhnul nějakou lahvičku s injekcí a vpíchl ji do protivníkovi kůže.
"Co to sak...r.....a .......je," upadnul do bezvědomí.
"Změna plánu. Saii, odnes ho k Tsunade. Ona si s ním už poradí. Neji, my půjdeme dál v naší cestě. Nějak mě, ale děsí, co se stane s Iyukou."
Iyuka ležela na zemi a měla dojem, že ji bolí celé tělo. Ne, to nebyl jenom dojem. Otevřela oči. Tváři byla přilepená k hlíně. Pokusila se zvednout, ale její ruce byl svázány. Pokusila se o uvolňovací jutsu. Nevyšlo to. Za sebou uslyšela kroky. Zatajila dech. Stále neměla tušení, co se přesně stalo. Byla zmatená a nikdo ji nic neobjasnil. A taky kdo, že?
"Nesnaž se," zazněl za ni povědomý hlas. Byl v něm výsměch a arogance. "Nejsou to jenom provazy, co drží tvoje ruce," čísi ruce ji chytli za vlasy a zatáhly. Byla nucena se sednout do kleku. Přitom bolestivě zasyčela. "Neměl jsem ani tušení, že existuje nějaká kunoichi Uchiha. Do doby, než mi to oznámil Sasuke. Proč mi to neřekl dřív, netuším, ale abych byl zdvořilý, tak se představím," sáhnul ke svoji masce. "Jmenuji se Uchiha Madara. Ty budeš nejspíš Iyuka, co?" ušklíbnul se. V jeho očích plál Sharingan, ze kterého dívka měla strach. Byl to led, který pomalu obrůstá srdce.
"Proč mlčíš? Mě se bát nemusíš," na Madarových rtech se objevil zlý úsměv. "Sice nebylo od tebe hezké, že jsi se vloupala do mého domu, ale odpustím ti to, když se k nám přidáš. Můj cíl je obnovit klan Uchiha, víš." Pustil ji a sednul si do křesla naproti ni. "Ti idioti, co se chtěli navzájem vyvraždit, jsou už pod drnem. Musím ještě poděkovat Itachimu. A kdepak je? Sasuke nic neví. Nemusí hned vědět vše. Je to jednoduché," mluvil spíš sám pro sebe. Iyuka měla dojem, že je to totální magor, který utekl z blázince. On stále pokračoval. "Obnovíme klan Uchiha, který se stane velmocí na celém světě. Všichni budou k nám vzhlížet a budou vzhlížet k naší ochranitelské organizaci Akatsuki. Jenom nám chybí jeden kousek skládačky. Kyuubi," upřel rudé oči na dívku. "Tak pověz, kde je Uzumaki Naruto?"
Iyuka málem přestala dýchat. Nechtěla se do jeho očí dívat, ale musela. Cítila mráz, jenž se pomalu rozšiřoval v její těle. Třepala se strachy a nebyla schopna slova. Pomalu začala otevírat ústa, ale vzpamatovala se. Uhnula pohledem směrem k zemi.
"To není pěkné," malé šustnutí a Uchiha byl za jejími zády. "Rozmysli si odpověď dobře. První je na otázku: Přidáš se k nám? A druhá: Kde je Uzumaki Naruto? Mezitím tu někoho nechám s tebou. Musím dokončit práci zničení Konohy," zvedl se a zmizel za rohem jeskyně.
Iyuka zadržovala slzy. Poslední zbytky Madarovi přítomnosti se nesly ve vzduchu jako mor. Proklál je však příchod někoho jiného. Nově příchozí si sedl do křesla a pozorně sledoval utrmácenou holku, která se snažila vzdorovat. Však věděl, že to nepotrvá dlouho a poddá se.
Iyuka zvedla oči a podívala se na něj. Byl to Sasuke s ledově klidným výrazem. Raději zemře, než by se k nim přidala a řekla jim, kde je Naruto. Uhnula od něj pohledem a zadívala se na malého brouka, který pomalu brouzdal po zemi. Bylo na něm něco divného. Nikdy neviděla černobílého brouka. Přestala nad ním uvažovat a zavřela oči. Pálily ji. Chtěla však uniknout z reálu. Přenesla se v myšlenkách do poklidné země, kde nebyly války, strach a rivalita. Všichni žili v harmonii a ona měla malý domeček u řeky. Šum vody ji vždy uklidňoval.
Sasukemu přišlo divné, že se náhle uklidnila. Viděl jenom její zavřené oči. Prohlížel si ji. Připomínala mu matku. Měla také dlouhé černé vlasy a štíhlou postavu. Ráda se usmívala a vždy svým pohlazením uklidnila jeho, když měl pochybnosti. Krátce zatoužil po jejich hebkých rukou, úsměvu a hlasu.
"Stýská se ti?" přerušila náhle ticho Iyuka.
"C-cože?" byl překvapen Sasuke.
"Po matce," podívala se na něj.
Sasuke mlčel. Nechtěl s ní mluvit. A už vůbec se jí svěřovat, ale ona pokračovala dál: "Jaká byla? Jistě tě měla hodně ráda. Musela být pyšná na syna, který se chtěl dostat vysoko, který chodil na akademii, aby se zlepšil. Milovala svého malého syna, který vždy přiběhl domů s novinkou, že se stal lepším, než byl předešlý den. Dokonce i otec byl na něj hrdý. Sice to nedal na sobě znát, ale byl pyšný na syna, který chce dosáhnout nejlepších výsledku. Ale co je z něj teď? Ten, kdo chce zničit jejich domov? Vyvrhel a zrádce. Dokážeš si představit jejich smutné obličeje? Z jejich syna se stalo tohle. A co teprve tvůj bra...."
Nedořekla. Sasuke ji v tu chvíli držel za krk připláclou k zemi. "O co se tu snažíš? Rozbrečet mě? A neber si mého bratra do h..."
"Proč ne? Znám ho. Znám ho lépe než ty," sykla při zadušení.
Sasuke se na ni díval skrze svůj prokletý Sharingan. Ani si neuvědomoval a tiskl její krk víc a víc. Viděl obrazy své rodiny, Itachiho, svého domova a to vše bylo polito krví. Už neměl domov. Ne. Jeho domov se rozplynul při fantazírování po rodině, o kterou přišel kvůli zpropadenému Třetímu Hokage!
Iyuka začala popadat dech. Nemohla se nijak bránit, protože ruce měla svázané. Kolem ní se začaly míhat hvězdičky, jak její mozek dobíral poslední zásoby kyslíku. Už si myslela, že bude konec, když náhle se ozvala ohlušující rána a k tomu křik:
"SASUKEEEE!!!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama